K tématu "Jak změnil internet obsah novin v posledních letech?" přikládám dvě vcelku inspirativní citace z Britských listů:
Joseph Epstein píše v americkém konzervativním časopise Commentary: Kdysi četlo osmdesát procent Američanů denní tisk; dnes je to méně než padesát procent. Mezi dospělými poklesla denní čtenost novin za pouhé desetiletí 1990 - 2000 z 52,6 procent na 37,5 procent. Mezi mladými lidmi je to horší: podle jedné studie čte jen 19 procent Američanů ve věku od 18 do 34 let denně noviny a jen 9 procent důvěřuje zveřejněným informacím. Pouhých 8 procent shledává denní tisk "nápomocným" a jen 4 procenta "zábavným". (Britské listy, 12.1.2006)
Čtenářská obec Guardianu na internetu je podstatně mladší než čtenáři tištěné verze. Mladí lidé jsou zvyklí na neustálý přísun nových informací," uvádí Emily Bell, šéfredaktorka internetových stránek deníku Guardian. (Britské listy, 12.10.2005)
Co z toho podle mého názoru vyplývá? Že tištěná média se zejména v posledních pěti letech nacházejí na určité křižovatce. Jejich čtenářská obec stárne. Mladší generace nemá takovou potřebu "konzumovat" tištěná média jako generace starší. Pro hypotetického mladého recipienta není problém dostat se ke kvantu informací. Nejnavštěvovanější české portály jako Seznam či Centrum jsou propojeny se zpravodajskými servery, na internetu lze sledovat televizní zpravodajství, hltat hluboké obsahy i plýtký bulvár... Jinými slovy, lze poptávku po informacích ukojit natolik, že tištěná média, která mají navíc nevýhodu v nižší aktuálnosti, našemu hypotetickému recipientovi nepřinášejí příliš velkou (přinášejí-li mu vůbec nějakou...) přidanou hodnotu.
U starších čtenářů může hrát důležitou roli lidový faktor "Co je psáno, to je dáno," zkrátka, tištěná média se u nich těší větší důvěře. Nemluvě o síle zvyku – papírové noviny se čtou pohodlněji než zprávy z displeje. Tento zvyk se však u mladších, pro něž internet může představovat druhý, virtuální domov, logicky stírá.
Tištěná média tedy stojí před úkolem, jak si podmanit i mladé generace. Jak? Někdy na úkor kvality média a informační hodnoty publikovaných materiálů poněkud cizopasnicky – například snahou o zatraktivnění novin, upřednostňováním vizuálních materiálů před textovými, klipovitostí zpravodajství, publikováním témat o instatních celebritách (viz dnešní univerzální tabloid Mladá fronta Dnes a přílohy o aktérech SuperStar, VyVolených atd.). I seriózní, velké listy zmenšují svůj formát, ostatně, dnešní doba obecně fandí miniaturizaci.
Naproti tomu, tištěná a elektronická média se mohou i doplňovat a kvalitativně tak vytvářet lepší informační celek. Materiál, který by se dříve kvůli své rozsáhlosti v novinách nemohl celý objevit, může teď být na internetu a naopak... Na internetu se mohou objevit některé základní informace, které tištěné médium následně rozšíří například v rozhovoru. Obě komunikační platformy si tak zároveň vytvářejí i vzájemnou propagaci.
Odhlédneme-li od tištěných médií, jedna poznámka na závěr: Ve zpravodajství televize Nova se v nedávné době začaly objevovat odkazy na doplňující materiály dostupné na internetu. Ač nad podobou příspěvků této komerční televize nejeden si zoufá, Česká televize toto s grácií (stejně jako dříve například využití infografiky, "rozpůlení" relace a další moderní trendy) ráda převzala. Právě zpravodajství TV Nova je podle mne poměrně dobrou ukázkou vlivu internetu na audiovizuální média.
25.2.07
Vývoj nákladu novin ve světě
Tisková zpráva WAN (World Association of Newspapers) vydaná 30. května 2005 při konání Světového novinového kongresu v korejském Soulu informovala, že náklady novin v předešlém roce prudce vzrostly. Významně také narostly inzertní příjmy. Náklady novin vzrostly průměrně o 2,1 %. Nebylo to ale způsobeno pouze růstem nákladů v rozvojovém světě, ale nárůsty zaznamenaly i mnohé vyspělé trhy.
Celkový počet titulů stoupl oproti předchozímu roku o 2 % a oproti roku 2000 o 4,6 %. V drtivé většině zemí se počet titulů zvýšil v roce 2004. Za pět let vykazuje nárůst počtu titulů téměř polovina států.Počet tiulů se v roce 2004 zvýšil v Asii, v Evropě, v Jižní Americe, v Austrálii a v Africe. Pokles počtu titulů zaznamenala Severní Amerika.
V roce 2004 navíc vzrostla návštěvnost webových stránek deníků zhruba o třetinu a za posledních pět let o 350 %. Internetové reklamní příjmy pokračují v rychlém růstu. V roce 2004 vzrostly o 21 %, což bylo nejvíce za posledních pět let. Zde je vidět, že prostupování internetu do běžného života se neodráží přímo v prodejnosti novin.
Prodej novin vzrost ve 44 % ze sledovaných zemí, ve 12 % je stabilizovaný. 31 % národních trhů vykazuje nárůst po dobu pěti let.Náklad se zvýšil v roce 2004 v Asii, v Jižní Americe, v Africe. Poklesl mírně v Evropě, v Severní Americe a v Austrálii a Oceánii. Šlo však o poklesy zhruba o jedno procento.Noviny v zemích EU vykázaly velmi mírný pokles nákladu o 0,7 % v roce 2004 – za posledních pět let jen 0,4 %, což představuje celkově 360 tis výtisků.V osmi zemích EU náklad novin meziročně vzrostl: Rakousko, Belgie, Estonsko, Finsko %, Itálie, Polsko (15,2 %!), Portugalsko, Španělsko.Zprávy ukazují, že k mírnému poklesu nákladu došlo v: České republice, Dánsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemí, Slovensku, Švédsku, Velké Británii.Za období 2000 až 2004 náklad poklesl v Belgii, České republice, Dánsku, Estonsku, Finsku , Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Lucembursku, Nizozemí, Slovensku, Španělsku , Švédsku, Velké Británii (11,4 %!). Pokles se pohyboval v rozmezí od 4 do 10ti procent.V té samé době náklad vzrostl ve čtyřech zemích: Rakousku, Irsku (29,3 %!), Litvě a v Polsku (43,9 %!)Mimo EU v Evropě náklad poklesl v roce 2004 na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku. V Turecku vzrostl.Za pět let pokles dosáhl na Islandu (25 %!), v Norskuve Švýcarsku a vzrostl o v Turecku (20,2 %).Náklad novin poklesl v roce 2004 ve Spojených státech o 1 % a za pět let o 2 %. Je to dáno zejména poklesem prodeje večerníků, jejichž náklad poklesl v roce 2004 o 6,2 % a za pět let o 14 %, ranní vydání novin si v USA drží prakticky stále stejný náklad.
V Japonsku mírně vzrostl prodej v roce 2004 - poprvé po mnoha letech. Za pět let ale zaznamenal mírný pokles. V Číně náklad za pět let vzrostl více než o čtvrtinu.
Kompletní zpráva se všemi číselnými údaji je zde
Celkový počet titulů stoupl oproti předchozímu roku o 2 % a oproti roku 2000 o 4,6 %. V drtivé většině zemí se počet titulů zvýšil v roce 2004. Za pět let vykazuje nárůst počtu titulů téměř polovina států.Počet tiulů se v roce 2004 zvýšil v Asii, v Evropě, v Jižní Americe, v Austrálii a v Africe. Pokles počtu titulů zaznamenala Severní Amerika.
V roce 2004 navíc vzrostla návštěvnost webových stránek deníků zhruba o třetinu a za posledních pět let o 350 %. Internetové reklamní příjmy pokračují v rychlém růstu. V roce 2004 vzrostly o 21 %, což bylo nejvíce za posledních pět let. Zde je vidět, že prostupování internetu do běžného života se neodráží přímo v prodejnosti novin.
Prodej novin vzrost ve 44 % ze sledovaných zemí, ve 12 % je stabilizovaný. 31 % národních trhů vykazuje nárůst po dobu pěti let.Náklad se zvýšil v roce 2004 v Asii, v Jižní Americe, v Africe. Poklesl mírně v Evropě, v Severní Americe a v Austrálii a Oceánii. Šlo však o poklesy zhruba o jedno procento.Noviny v zemích EU vykázaly velmi mírný pokles nákladu o 0,7 % v roce 2004 – za posledních pět let jen 0,4 %, což představuje celkově 360 tis výtisků.V osmi zemích EU náklad novin meziročně vzrostl: Rakousko, Belgie, Estonsko, Finsko %, Itálie, Polsko (15,2 %!), Portugalsko, Španělsko.Zprávy ukazují, že k mírnému poklesu nákladu došlo v: České republice, Dánsku, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Litvě, Lucembursku, Nizozemí, Slovensku, Švédsku, Velké Británii.Za období 2000 až 2004 náklad poklesl v Belgii, České republice, Dánsku, Estonsku, Finsku , Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Lucembursku, Nizozemí, Slovensku, Španělsku , Švédsku, Velké Británii (11,4 %!). Pokles se pohyboval v rozmezí od 4 do 10ti procent.V té samé době náklad vzrostl ve čtyřech zemích: Rakousku, Irsku (29,3 %!), Litvě a v Polsku (43,9 %!)Mimo EU v Evropě náklad poklesl v roce 2004 na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku. V Turecku vzrostl.Za pět let pokles dosáhl na Islandu (25 %!), v Norskuve Švýcarsku a vzrostl o v Turecku (20,2 %).Náklad novin poklesl v roce 2004 ve Spojených státech o 1 % a za pět let o 2 %. Je to dáno zejména poklesem prodeje večerníků, jejichž náklad poklesl v roce 2004 o 6,2 % a za pět let o 14 %, ranní vydání novin si v USA drží prakticky stále stejný náklad.
V Japonsku mírně vzrostl prodej v roce 2004 - poprvé po mnoha letech. Za pět let ale zaznamenal mírný pokles. V Číně náklad za pět let vzrostl více než o čtvrtinu.
Kompletní zpráva se všemi číselnými údaji je zde
24.2.07
Ovlivňuje internet čtenost tištěných deníků v Americe?
Narozdíl od českých tištěných médií, jejichž čtenost zůstává prakticky stále stejná, ve Spojených státech je propad čtenosti novin zřetelnější. Podle mediálního odborníka Paula Gillina klesl počet pravidelných čtenářů novin za posledních 17 let o 8 milionu lidí (www.paulgillin.com). Dr. Michael Dimock, ředitel výzkumu americké organizace Pew Research Center for the People & the Press, v rozhovoru pro Media Life Magazíne (www.medialifemagazine.com) ze srpna loňského roku hovoří o možných důvodech: „ Čtenářskou obec zasáhly tři hlavní změny: zaprvé je dnes daleko více možností než před třinácti lety. Přibyl internet, kabelová televize a přibylo hodně „talk and news“ rozhlasových stanic. Zadruhé, lidé mají dnes daleko více práce, a noviny už jaksi nepasují do jejich nabitých programů tak dobře jako ostatní média. A zatřetí, mladší generace si nevytvořila návyk na každodenní ranní či večerní četbu novin. Na úbytku čtenářů novin se podílí kombinace změny životního stylu lidí a technologických změn.“
Dr. Dimock však zastává názor, že webové zpravodajské servery však slouží spíše jako sekundární zdroj informací: „Mezi lety 1996 a 2000 byl nárůst uživatelů internetu tak obrovský, že to téměř vypadalo, že se změní celkový pohled na všechna zpravodajská média. Tento dramatický růst se však nyní zpomalil, rozdíly se v podstatě vyrovnaly a role internetu nyní může být hodnocena více objektivně. Naše výzkumy prokázaly, že pouze velmi malá část lidí úplně vyměnila tradiční zdroje zpráv jako televizi, noviny a rozhlas za internet. Dokonce i dnes je procento lidí, kteří získávají zprávy pouze z webu velmi, velmi malé. Zjistili jsme, že většina lidí, kteří čtou zprávy na webu je získávají i z jiných zdrojů. Zprávy na internetu mají některé úžasné rysy – hlavně dostupnost, rychlost a interaktivitu. Ale některé další rysy, zejména určitá neorganizovanost nebo požadavek totoho, aby uživatel sám hledal informace, místo aby je dostával „zabalené v balíčku“, to jsou věci, které ostatní média poskytují daleko lépe.(…) V posledních několika dekádách se objevila nová média, poskytující lidem mnoho způsobů, jak získat informace. To ale nezvýšilo celkovou poptávku po informacích ani čas, který jsou lidé ochotní médiím věnovat.“
Jak je tedy patrné, pokles čtenosti novin není jen otázka přechodu Američanů na získávání informací z internetu. Jedná se spíše o otázku životního stylu. Můžeme se jen tázat, zda se nám tento trend vyhne, nebo ne. Protože to by v případě našeho malého státu mohlo znamenat konec deníků v Čechách.
Dr. Dimock však zastává názor, že webové zpravodajské servery však slouží spíše jako sekundární zdroj informací: „Mezi lety 1996 a 2000 byl nárůst uživatelů internetu tak obrovský, že to téměř vypadalo, že se změní celkový pohled na všechna zpravodajská média. Tento dramatický růst se však nyní zpomalil, rozdíly se v podstatě vyrovnaly a role internetu nyní může být hodnocena více objektivně. Naše výzkumy prokázaly, že pouze velmi malá část lidí úplně vyměnila tradiční zdroje zpráv jako televizi, noviny a rozhlas za internet. Dokonce i dnes je procento lidí, kteří získávají zprávy pouze z webu velmi, velmi malé. Zjistili jsme, že většina lidí, kteří čtou zprávy na webu je získávají i z jiných zdrojů. Zprávy na internetu mají některé úžasné rysy – hlavně dostupnost, rychlost a interaktivitu. Ale některé další rysy, zejména určitá neorganizovanost nebo požadavek totoho, aby uživatel sám hledal informace, místo aby je dostával „zabalené v balíčku“, to jsou věci, které ostatní média poskytují daleko lépe.(…) V posledních několika dekádách se objevila nová média, poskytující lidem mnoho způsobů, jak získat informace. To ale nezvýšilo celkovou poptávku po informacích ani čas, který jsou lidé ochotní médiím věnovat.“
Jak je tedy patrné, pokles čtenosti novin není jen otázka přechodu Američanů na získávání informací z internetu. Jedná se spíše o otázku životního stylu. Můžeme se jen tázat, zda se nám tento trend vyhne, nebo ne. Protože to by v případě našeho malého státu mohlo znamenat konec deníků v Čechách.
21.2.07
Dopad nových médií na čtenost celostátních deníků
Jelikož se česká mediální krajina začíná podobat té západní - tzn. že zde začínáme mít stovky úzce specializovaných tištěných periodik s malým nákladem typu časopis "Udice" nebo "Yachting pro nejmenší", rozhodl jsem se zaměřit pro účely tohoto příspěvku pouze na pět celostátních deníků, kterýchžto výhoda spočívá též v tom, že vycházejí již od roku 1993, kdy se u nás díky ABC ČR začíná počítat prodaný tištěný náklad.
Ještě jednu technickou poznámku. Čtenost zajišťují výzkumné agentury GfK Praha a Median a pro starší ročníky než za rok 2006 se musíte většinou někam registrovat, a tak zde uvádím pouze prodaný náklad, ten ověřuje ABC ČR a k nahlédnutí jsou data od roku 1993, avšak nejsou pohromadě v jedné tabulce, proto jsem vytvořil vlastní speciální tabulky (viz níže odkaz).
Čtenost za rok 2006 ve výzkumu Media Projekt 2006
Blesk*1 537 000*476 892
MfD*1 096 000*303 355
Právo*488 000*162 875
Lidovky*228 000*72 634
Hospodářky*205 000*62797
Zdroj: GfK Praha a Median, dotazováno 29 659 náhodně vybraných respondentů z ČR
Čili pokud si prohlédnete tyto tabulky a graf.
Jestli si už prohlížíte tabulky a graf (a pokud ještě ne, tak to učiňte), tak nyní k nim menší komentář. Osobně si nemyslím, že by Internet nějak výrazně ovlivnil souhrnný prodaný náklad a čtenost těchto pěti celostátních deníků – po celou dobu se od roku 1995 udržuje prodaný náklad lehce nad hranicí milion výtisků denně. Změny a trendy můžeme pozorovat pouze ve změnách čtenářských preferencí jednotlivých titulů.
Naprosto neuvěřitelně a stabilně roste Blesk v období 1993 - 2005, s výjimkou roku 2006, kdy si své místo na trhu vydobyly nové bulvární deníky Šíp a Aha!, které část čtenářů Blesku „přetáhly“, ale i tak je Blesk dnes nejprodávanější a nejčtenější deník.
Hospodářské noviny a Rudé Právo (od roku 94 Právo) mají stabilní propad prodaného nákladu a mezi lety 1993 až 2006 se jedná téměř o poloviční propad. Právu možná „vymírají“ nostalgičtí čtenáři zvyklí celý život na Rudé Právo, ale spíše bych řekl, že je to dáno socioekonomickou změnou preferencí, tj. přechodem důchodců k velmi laciným bulvárním novinám. Hospodářským novinám teoreticky takto nízký náklad může být "ukraden", protože je čtou hlavně tzv. „decision makers“. Hospodářky mají oproti ostatním deníkům podstatně vyšší cenu, protože jsou nyní zaměřeny spíše na managery na rozhodujících postech a jsou to takřka jediné ryze seriózní noviny, což jim zaručuje jistou exkluzivitu.
Lidové noviny se pohybují po jakési sinusoidě kolem 80 000 prodaných výtisků denně. Říká se, že právě hodně původních čtenářů Hospodářských novin přešlo k Lidovým novinám, které nyní cílí na jakéhosi vzdělanějšího čtenáře, avšak ne nutně na tzv. „decision makera“. Mladá Fronta Dnes si od roku 2000 udržuje stabilní čtenářskou základnu kolem 300 000 prodaných výtisků denně, takže tu asi Internet také nikterak neovlivnil.
Spíše každý z těchto deníků má vlastní internetové zpravodajství s relativně vysokou návštěvností, čili pokud nějaký propad u jednotlivých deníků nastal, možná se alespoň čtenáři zvyklí na svou „značku“ chodí dívat na internetové zpravodajství. Musíme mít na paměti, že v České republice je stále relativně nízká internetová penetrace, ačkoliv stabilně roste a každoročně přibývá každodenních uživatelů internetu.
Ještě musím na závěr zmínit, že na počátku devadesátých let vycházelo daleko více deníků než dnes a jestli ti čtenáří, kterým přestaly vycházet jejich deníky, nepřešli na zde zmiňované celostátní deníky, tak asi opravdu přešli na Internet a nebo jednoduše přestali číst noviny. Také začaly vycházet deníky zdarma rozdávané v pražských ulicích placené jen z reklamy. Čili jestli za klesání nákladu může Internet a nebo orientace čtenářů k bulvárnímu sdělení, zůstává otázkou. Pokud bychom hodnotili pouze tento vzorek pěti celostátních deníků, tak si opravdu celkově udržují prodaný náklad nad milion výtisků denně.
20.2.07
Noviny pod vlivem nových médií
Způsob práce
Nástup internetu znamenal revoluci ve způsobu práce novinářů. Několikanásobně se zlehčil přístup ke zdroji informací. Byť za cenu problémů s ověřitelností uváděných faktů a to zejména pokud je zdrojem blog či osobní stránka.
V praxi se novinář bez internetu již neobejde. Emailová komunikace podstatně zrychlila jeho práci, zároveň však vedla k určitému zlenivění, častějšímu plagiátorství a snad i odosobnění od zdrojů informací.
Mění se i výběr témat. Je velmi jednoduché zjistit, kterou ze zpráv považují za nejdůležitější například CNN či BBC (přes jejich stránky). Menšímu médiu to pak usnadňuje volbu, co dát jako „otvírák“ – hlavní zprávu dne. Celé to má ale za následek nástup určité uniformity. V českém případě to platí zejména u zahraničního zpravodajství.
Příklad rychlosti internetu: Chtěl jsem zjistit, kdy odstoupil z funkce polského prezidenta generál Wojciech Jaruzelski. Cestou Internet Explorer - Google - Wikipedia mi to zabralo 15 sekund (nejsem z nejrychlejších). Bez internetu jsem narazil na pár slepých uliček (např. naše domácí knihovna), ale nakonec jsem namátkou objevil dvě možnosti: telefon – informace – filozofická fakulta – ústav světových dějin a Zahradní Město – Skalka – Staroměstská – Městská knihovna – encyklopedie. První zabere několik a druhá několik desítek minut.
Aktualizace obsahu
Neboli snaha novin přinášet nové pohledy na aktuální událost. Internetová periodika (podobně jako rozhlas a částečně i televize) přinášejí zprávu téměř ihned poté, co se událost stala. Noviny vycházející až druhý den, již nemohou nabídnout aktuálnější informace. Proto by se měly (a v některých případech se snaží) na věc dívat z jiného úhlu, případně komplexněji.
Příklad: Porovnání informování o dopadení Saddáma Husajna v Lidových novinách a Hospodářských novinách. Většina uživatelů internetu v době vydání novin už ví, že byl Husajn dopaden. Nezajímá ho tedy už onen fakt, ale spíše, co bude dál.
Větší personifikace autora
Následkem stále ještě rostoucí popularity blogů se noviny snaží zdůraznit zejména u komentářů osobnost autora. Uvádí jeho profil (většinou fotografie, jméno, kontakt, někdy i další podrobnosti).
Příklad: Britský Guardian udává u vybraných článků věk autora, odkud pochází, příjmovou skupinu či politické preference.
Internetová grafika
Některé noviny mění formát dle vzoru webových stránek na podlouhlý a úzký. Titulní strana mění svoji funkci, stává je jakýmsi přehledem odkazů na články (případně přílohy) uvnitř. Mohou být jak verbální, tak grafické. Noviny se více profilují barevně, odkazy mají funkci reklamního poutače.
Příklad: Mexické noviny Tribuna, pokus designérů Guardianu o „vzhled budoucnosti“.
Nástup internetu znamenal revoluci ve způsobu práce novinářů. Několikanásobně se zlehčil přístup ke zdroji informací. Byť za cenu problémů s ověřitelností uváděných faktů a to zejména pokud je zdrojem blog či osobní stránka.
V praxi se novinář bez internetu již neobejde. Emailová komunikace podstatně zrychlila jeho práci, zároveň však vedla k určitému zlenivění, častějšímu plagiátorství a snad i odosobnění od zdrojů informací.
Mění se i výběr témat. Je velmi jednoduché zjistit, kterou ze zpráv považují za nejdůležitější například CNN či BBC (přes jejich stránky). Menšímu médiu to pak usnadňuje volbu, co dát jako „otvírák“ – hlavní zprávu dne. Celé to má ale za následek nástup určité uniformity. V českém případě to platí zejména u zahraničního zpravodajství.
Příklad rychlosti internetu: Chtěl jsem zjistit, kdy odstoupil z funkce polského prezidenta generál Wojciech Jaruzelski. Cestou Internet Explorer - Google - Wikipedia mi to zabralo 15 sekund (nejsem z nejrychlejších). Bez internetu jsem narazil na pár slepých uliček (např. naše domácí knihovna), ale nakonec jsem namátkou objevil dvě možnosti: telefon – informace – filozofická fakulta – ústav světových dějin a Zahradní Město – Skalka – Staroměstská – Městská knihovna – encyklopedie. První zabere několik a druhá několik desítek minut.
Aktualizace obsahu
Neboli snaha novin přinášet nové pohledy na aktuální událost. Internetová periodika (podobně jako rozhlas a částečně i televize) přinášejí zprávu téměř ihned poté, co se událost stala. Noviny vycházející až druhý den, již nemohou nabídnout aktuálnější informace. Proto by se měly (a v některých případech se snaží) na věc dívat z jiného úhlu, případně komplexněji.
Příklad: Porovnání informování o dopadení Saddáma Husajna v Lidových novinách a Hospodářských novinách. Většina uživatelů internetu v době vydání novin už ví, že byl Husajn dopaden. Nezajímá ho tedy už onen fakt, ale spíše, co bude dál.
Větší personifikace autora
Následkem stále ještě rostoucí popularity blogů se noviny snaží zdůraznit zejména u komentářů osobnost autora. Uvádí jeho profil (většinou fotografie, jméno, kontakt, někdy i další podrobnosti).
Příklad: Britský Guardian udává u vybraných článků věk autora, odkud pochází, příjmovou skupinu či politické preference.
Internetová grafika
Některé noviny mění formát dle vzoru webových stránek na podlouhlý a úzký. Titulní strana mění svoji funkci, stává je jakýmsi přehledem odkazů na články (případně přílohy) uvnitř. Mohou být jak verbální, tak grafické. Noviny se více profilují barevně, odkazy mají funkci reklamního poutače.
Příklad: Mexické noviny Tribuna, pokus designérů Guardianu o „vzhled budoucnosti“.
19.2.07
Nová média 2007 - program kurzu, podmínky zápočtu, zkouška
Cílem kurzu je získat základní přehled o problematice a terminologii tzv. nových médií. Publikování na Internetu už není pouze alternativou nebo doplňkem tištěných či elektronických médií (televize a rozhlas), ale ukazuje se, že v následujících letech zřejmě zásadním způsobem ovlivní média jako celek. Internet navíc otvírá prostor pro to, aby se na tvorbě obsahu médií v mnohem větší míře než dosud podíleli nejen profesionální žurnalisté, ale také konzumenti médií. Nová média tak zřejmě výrazně ovlivní novinářskou práci a možná i promění postavení novinářů ve společnosti. To všechno jsou důvody, proč je důležité se s novými médií seznámit a diskutovat o nich.
Formou kurzu budou jednak přednášky a jednak semináře předpokládající aktivní účast studentů. Je naplánováno celkem šest přednášek (jejich program a témata budou vždy včas zveřejněny zde - níže viz podrobně první dvě), které by studentům měly dát základní přehled a informace k vybraným tématům. Během semináří a besed by pak studenti měli ukázat, že si tyto informace osvojily, že jsou o nich schopni diskutovat a také uplatnit v praxi.
Přednášky a semináře se budou konat každé pondělí od 11:00 hod. v posluchárně 215 (Hollar).
Přednášejícím je Miloš Čermák. Kontaktovat mě můžete na mailu cermak@extra.cz, případně na telefonu 602-318-216. Konzultační hodiny jsou naplánovány na pondělí od 13:30 do 15:00. Případné konzultace ale se mnou prosím domluvte dopředu.
Podmínkou k absolvování kurzu je aktivní účast na přednáškách a seminářích. Aktivní účastí rozumím jednak fyzickou přítomnost (toleruji max. tři neomluvené neúčasti) a jednak spoluúčast v diskusích a při praktických úlohách. To předpokládá registraci na tomto blogu, kterou musí každý student provést nejpozději do konce února. Posléze bude tento blog sloužit jako a) zdroj informací, b) místo pro diskuse, c) prostor, kam budou studenti publikovat praktické úlohy, případně odkazy. Kurz nových médií je zakončen zkouškou, která bude mít formy diskuse o přednášených tématech a obhajoby vlastní práce na blogu.
PLÁN PŘEDNÁŠEK
1. Úvod. Počátky nových médií. Internet v posledních deseti až patnácti letech výrazně proměnil média i žurnalistiku. Noviny definitivně přestávají být primárním zdrojem informací (proces započatý již nástupem rádia a televize). Mění to jejich postavení, význam i způsob práce. Nestalo se to ovšem přes noc. Nástup tzv. nových médií souvisí s nástupem a rozvojem osobních počítačů. Sahá až do sedmdesátých, případně šedesátých let. V šedesátých letech vzniká Internet jako počítačová síť (tehdy ARPANET), v sedmdesátých letech se zase objevuje teletext, který lze považovat za první elektronické médium publikující texty. Obojí pak vede k vzniku tzv. videotexu a počítačových služeb v osmdesátých letech. Ty jako první umožňují nabídnout čtenářům interaktivní obsah. Zásadní význam má však až počátkem devadesátých let vznik webu a posléze jeho přechod z akademického na komerční charakter. Od poloviny devadesátých let se web stává důležitým a nepřehlédnutelným médiem.
Náměty do diskuse:
- Jak změnil Internet obsah novin v posledních letech? Uveďte konkrétní příklady.
- Jak klesá čtenost a náklad novin (konkrétní čísla pro různé trhy či různé tituly)?
- Ovlivňuje Internet také sledovanost televize? A promění Internet obsah televize, jak proměňuje obsah novin? Uveďte konkrétní příklady.
2. Internetová bublina. Nástup webového obsahu byl rychlý až překotný. Od roku 1995 začaly vznikat webové stránky tradičních médií (deníky, televize), ale i nezávislé internetové magazíny. Vývoj webového obsahu byl podporován finančními investicemi. Mluvíme o tzv. nové ekonomice, která byla založena na zájmu investorů a především jejich přehnaném očekávání. Došlo k jevu nazývaném "internetovou bublinou". Nová média překotně vznikala a rozvíjela se, jejich fungování však nebylo podpořeno racionálním ekonomickým modelem. To nic nemění na tom, že se začínala konstituovat internetová žurnalistika, která měla výrazný dopad na žurnalistiku tradiční. Zajímavý byl vývoj ve Spojených státech, ale i v Česku. Bublina "praskla" v roce 2001.
Náměty do diskuse:
- Zpravodajský web jako základní webový formát. Jak se vyvíjel, čím je charakteristický.
- CNN.com (case study - kdy vznikl, jak se měnily jeho struktura a vzhled, dopad, čtenost atd.)
- Times.com (case study)
- Guardian Unlimited (case study)
- Neviditelný pes (case study)
- Novinky (case study)
- iDnes (case study)
3. Internetová žurnalistika a její "nástroje". Jak se píše na web a v čem je práce pro web odlišná od práci pro tisk, případně televizní nebo rozhlasové vysílání. Jak se měří návštěvnost. Jak funguje internetová reklama. Jak funguje intrakce se čtenáři (maily, diskusní fóra atd.)
4. Blogy. Nástup blogů po roce 2000. Čím je významný a proč zásadně proměnil žurnalistiku. Jak se blogy definují a dělí na kategorie. Blogy jako nástroj novináře: zdroj informací, "dílna" pro ověřování témat či názorů, komunikační nástroj.
5. Druhá internetová revoluce a obsah generovaný uživateli. MySapec, Wikipedie, YouTube. Radikální změna konceptu médií: už ne jen jednostranný tok informací, ale spíše komunikace. Splývání tvůrců a konzumentů obsahu.
6. Občanská žurnalistika a budoucnost médií. Koncept "My jsme média" (Dan Gillmor) a jeho životaschopnost. Jde opravdu o zásadní proměnu médií a jejich postavení ve společnosti, anebo jen o módní vlnu, která pomine? Jak budou média vypadat za pět, deset a dvacet let? Přestávají být "nový média" už "novými"? A jaká budou nová "nová média"?
Formou kurzu budou jednak přednášky a jednak semináře předpokládající aktivní účast studentů. Je naplánováno celkem šest přednášek (jejich program a témata budou vždy včas zveřejněny zde - níže viz podrobně první dvě), které by studentům měly dát základní přehled a informace k vybraným tématům. Během semináří a besed by pak studenti měli ukázat, že si tyto informace osvojily, že jsou o nich schopni diskutovat a také uplatnit v praxi.
Přednášky a semináře se budou konat každé pondělí od 11:00 hod. v posluchárně 215 (Hollar).
Přednášejícím je Miloš Čermák. Kontaktovat mě můžete na mailu cermak@extra.cz, případně na telefonu 602-318-216. Konzultační hodiny jsou naplánovány na pondělí od 13:30 do 15:00. Případné konzultace ale se mnou prosím domluvte dopředu.
Podmínkou k absolvování kurzu je aktivní účast na přednáškách a seminářích. Aktivní účastí rozumím jednak fyzickou přítomnost (toleruji max. tři neomluvené neúčasti) a jednak spoluúčast v diskusích a při praktických úlohách. To předpokládá registraci na tomto blogu, kterou musí každý student provést nejpozději do konce února. Posléze bude tento blog sloužit jako a) zdroj informací, b) místo pro diskuse, c) prostor, kam budou studenti publikovat praktické úlohy, případně odkazy. Kurz nových médií je zakončen zkouškou, která bude mít formy diskuse o přednášených tématech a obhajoby vlastní práce na blogu.
PLÁN PŘEDNÁŠEK
1. Úvod. Počátky nových médií. Internet v posledních deseti až patnácti letech výrazně proměnil média i žurnalistiku. Noviny definitivně přestávají být primárním zdrojem informací (proces započatý již nástupem rádia a televize). Mění to jejich postavení, význam i způsob práce. Nestalo se to ovšem přes noc. Nástup tzv. nových médií souvisí s nástupem a rozvojem osobních počítačů. Sahá až do sedmdesátých, případně šedesátých let. V šedesátých letech vzniká Internet jako počítačová síť (tehdy ARPANET), v sedmdesátých letech se zase objevuje teletext, který lze považovat za první elektronické médium publikující texty. Obojí pak vede k vzniku tzv. videotexu a počítačových služeb v osmdesátých letech. Ty jako první umožňují nabídnout čtenářům interaktivní obsah. Zásadní význam má však až počátkem devadesátých let vznik webu a posléze jeho přechod z akademického na komerční charakter. Od poloviny devadesátých let se web stává důležitým a nepřehlédnutelným médiem.
Náměty do diskuse:
- Jak změnil Internet obsah novin v posledních letech? Uveďte konkrétní příklady.
- Jak klesá čtenost a náklad novin (konkrétní čísla pro různé trhy či různé tituly)?
- Ovlivňuje Internet také sledovanost televize? A promění Internet obsah televize, jak proměňuje obsah novin? Uveďte konkrétní příklady.
2. Internetová bublina. Nástup webového obsahu byl rychlý až překotný. Od roku 1995 začaly vznikat webové stránky tradičních médií (deníky, televize), ale i nezávislé internetové magazíny. Vývoj webového obsahu byl podporován finančními investicemi. Mluvíme o tzv. nové ekonomice, která byla založena na zájmu investorů a především jejich přehnaném očekávání. Došlo k jevu nazývaném "internetovou bublinou". Nová média překotně vznikala a rozvíjela se, jejich fungování však nebylo podpořeno racionálním ekonomickým modelem. To nic nemění na tom, že se začínala konstituovat internetová žurnalistika, která měla výrazný dopad na žurnalistiku tradiční. Zajímavý byl vývoj ve Spojených státech, ale i v Česku. Bublina "praskla" v roce 2001.
Náměty do diskuse:
- Zpravodajský web jako základní webový formát. Jak se vyvíjel, čím je charakteristický.
- CNN.com (case study - kdy vznikl, jak se měnily jeho struktura a vzhled, dopad, čtenost atd.)
- Times.com (case study)
- Guardian Unlimited (case study)
- Neviditelný pes (case study)
- Novinky (case study)
- iDnes (case study)
3. Internetová žurnalistika a její "nástroje". Jak se píše na web a v čem je práce pro web odlišná od práci pro tisk, případně televizní nebo rozhlasové vysílání. Jak se měří návštěvnost. Jak funguje internetová reklama. Jak funguje intrakce se čtenáři (maily, diskusní fóra atd.)
4. Blogy. Nástup blogů po roce 2000. Čím je významný a proč zásadně proměnil žurnalistiku. Jak se blogy definují a dělí na kategorie. Blogy jako nástroj novináře: zdroj informací, "dílna" pro ověřování témat či názorů, komunikační nástroj.
5. Druhá internetová revoluce a obsah generovaný uživateli. MySapec, Wikipedie, YouTube. Radikální změna konceptu médií: už ne jen jednostranný tok informací, ale spíše komunikace. Splývání tvůrců a konzumentů obsahu.
6. Občanská žurnalistika a budoucnost médií. Koncept "My jsme média" (Dan Gillmor) a jeho životaschopnost. Jde opravdu o zásadní proměnu médií a jejich postavení ve společnosti, anebo jen o módní vlnu, která pomine? Jak budou média vypadat za pět, deset a dvacet let? Přestávají být "nový média" už "novými"? A jaká budou nová "nová média"?
Subscribe to:
Posts (Atom)