Jelikož se česká mediální krajina začíná podobat té západní - tzn. že zde začínáme mít stovky úzce specializovaných tištěných periodik s malým nákladem typu časopis "Udice" nebo "Yachting pro nejmenší", rozhodl jsem se zaměřit pro účely tohoto příspěvku pouze na pět celostátních deníků, kterýchžto výhoda spočívá též v tom, že vycházejí již od roku 1993, kdy se u nás díky ABC ČR začíná počítat prodaný tištěný náklad.
Ještě jednu technickou poznámku. Čtenost zajišťují výzkumné agentury GfK Praha a Median a pro starší ročníky než za rok 2006 se musíte většinou někam registrovat, a tak zde uvádím pouze prodaný náklad, ten ověřuje ABC ČR a k nahlédnutí jsou data od roku 1993, avšak nejsou pohromadě v jedné tabulce, proto jsem vytvořil vlastní speciální tabulky (viz níže odkaz).
Čtenost za rok 2006 ve výzkumu Media Projekt 2006
Blesk*1 537 000*476 892
MfD*1 096 000*303 355
Právo*488 000*162 875
Lidovky*228 000*72 634
Hospodářky*205 000*62797
Zdroj: GfK Praha a Median, dotazováno 29 659 náhodně vybraných respondentů z ČR
Čili pokud si prohlédnete tyto tabulky a graf.
Jestli si už prohlížíte tabulky a graf (a pokud ještě ne, tak to učiňte), tak nyní k nim menší komentář. Osobně si nemyslím, že by Internet nějak výrazně ovlivnil souhrnný prodaný náklad a čtenost těchto pěti celostátních deníků – po celou dobu se od roku 1995 udržuje prodaný náklad lehce nad hranicí milion výtisků denně. Změny a trendy můžeme pozorovat pouze ve změnách čtenářských preferencí jednotlivých titulů.
Naprosto neuvěřitelně a stabilně roste Blesk v období 1993 - 2005, s výjimkou roku 2006, kdy si své místo na trhu vydobyly nové bulvární deníky Šíp a Aha!, které část čtenářů Blesku „přetáhly“, ale i tak je Blesk dnes nejprodávanější a nejčtenější deník.
Hospodářské noviny a Rudé Právo (od roku 94 Právo) mají stabilní propad prodaného nákladu a mezi lety 1993 až 2006 se jedná téměř o poloviční propad. Právu možná „vymírají“ nostalgičtí čtenáři zvyklí celý život na Rudé Právo, ale spíše bych řekl, že je to dáno socioekonomickou změnou preferencí, tj. přechodem důchodců k velmi laciným bulvárním novinám. Hospodářským novinám teoreticky takto nízký náklad může být "ukraden", protože je čtou hlavně tzv. „decision makers“. Hospodářky mají oproti ostatním deníkům podstatně vyšší cenu, protože jsou nyní zaměřeny spíše na managery na rozhodujících postech a jsou to takřka jediné ryze seriózní noviny, což jim zaručuje jistou exkluzivitu.
Lidové noviny se pohybují po jakési sinusoidě kolem 80 000 prodaných výtisků denně. Říká se, že právě hodně původních čtenářů Hospodářských novin přešlo k Lidovým novinám, které nyní cílí na jakéhosi vzdělanějšího čtenáře, avšak ne nutně na tzv. „decision makera“. Mladá Fronta Dnes si od roku 2000 udržuje stabilní čtenářskou základnu kolem 300 000 prodaných výtisků denně, takže tu asi Internet také nikterak neovlivnil.
Spíše každý z těchto deníků má vlastní internetové zpravodajství s relativně vysokou návštěvností, čili pokud nějaký propad u jednotlivých deníků nastal, možná se alespoň čtenáři zvyklí na svou „značku“ chodí dívat na internetové zpravodajství. Musíme mít na paměti, že v České republice je stále relativně nízká internetová penetrace, ačkoliv stabilně roste a každoročně přibývá každodenních uživatelů internetu.
Ještě musím na závěr zmínit, že na počátku devadesátých let vycházelo daleko více deníků než dnes a jestli ti čtenáří, kterým přestaly vycházet jejich deníky, nepřešli na zde zmiňované celostátní deníky, tak asi opravdu přešli na Internet a nebo jednoduše přestali číst noviny. Také začaly vycházet deníky zdarma rozdávané v pražských ulicích placené jen z reklamy. Čili jestli za klesání nákladu může Internet a nebo orientace čtenářů k bulvárnímu sdělení, zůstává otázkou. Pokud bychom hodnotili pouze tento vzorek pěti celostátních deníků, tak si opravdu celkově udržují prodaný náklad nad milion výtisků denně.
2 comments:
Ještě update, jak jsem mluvil o té nízké penetraci internetu, tak zrovna teď jsem četl v četce zprávu, že počet domácností s internetem v ČR je 27 %, třeba takové Rakousko má 64 %, Slováci 23% a Rusko 11 %.
Dobré východisko pro úvahu a případně debatu o tom, zda Internet ovlivňuje prodej (či čtenost, to je jedno) novin, anebo neovlivňuje. Zvlášť graf vývoje nákladu pěti celostátních deníků je velmi působivý!!
Myslím, že omezení dat na pět celostátních deníků je v pořádku, a my proto čísla můžeme brát jako reprezentativní pohled na to, jak se noviny prodávají. Ale co z toho plyne?
Teze: Novin se stále prodá zhruba stejně (něco přes milión kusů), nástup webu koncem devadesátých let, a dále jeho každoroční růst nejsou z grafu vůbec patrné. Proč?
Hypotéza: Web čtenáře novinám nebere. Lidé buď věnují zpravodajství víc času než v první polovině devadesátých let, anebo dělí čas mezi web a noviny. Znamená to, že noviny čtou méně, ale naštěstí pro vydavatele je kupují zhruba stejně. Není to vyloučeno, neodpovídá to ovšem trendu, který je pozorován v západních zemích, hlavně v Americe a Británii.
Jiná hypotéza: Web novinám čtenáře bere, ale jen těm takzvaně seriózním. Úspěch bulváru tak pokrývá úbytek čtenářů seriózních novin, který tak v celkových číslech zůstává ukryt. Bulvárním novinám čtenost a prodej neklesají proto, že publikum bulváru (starší, méně vzdělaní lidé) je mezi stávajícími internetovými uživateli zastoupeno mnohem méně než publikum seriózních novin. Z toho by plynulo, že s dalším rozvojem a rozšířením Internetu pokles čtenosti v budoucnu postihne nevyhnutelně i bulvár.
Další hypotézy?
Post a Comment