Vliv internetu na obsah novin v posledních letech

K tématu "Jak změnil internet obsah novin v posledních letech?" přikládám dvě vcelku inspirativní citace z Britských listů:

Joseph Epstein píše v americkém konzervativním časopise Commentary: Kdysi četlo osmdesát procent Američanů denní tisk; dnes je to méně než padesát procent. Mezi dospělými poklesla denní čtenost novin za pouhé desetiletí 1990 - 2000 z 52,6 procent na 37,5 procent. Mezi mladými lidmi je to horší: podle jedné studie čte jen 19 procent Američanů ve věku od 18 do 34 let denně noviny a jen 9 procent důvěřuje zveřejněným informacím. Pouhých 8 procent shledává denní tisk "nápomocným" a jen 4 procenta "zábavným". (Britské listy, 12.1.2006)

Čtenářská obec Guardianu na internetu je podstatně mladší než čtenáři tištěné verze. Mladí lidé jsou zvyklí na neustálý přísun nových informací," uvádí Emily Bell, šéfredaktorka internetových stránek deníku Guardian. (Britské listy, 12.10.2005)

Co z toho podle mého názoru vyplývá? Že tištěná média se zejména v posledních pěti letech nacházejí na určité křižovatce. Jejich čtenářská obec stárne. Mladší generace nemá takovou potřebu "konzumovat" tištěná média jako generace starší. Pro hypotetického mladého recipienta není problém dostat se ke kvantu informací. Nejnavštěvovanější české portály jako Seznam či Centrum jsou propojeny se zpravodajskými servery, na internetu lze sledovat televizní zpravodajství, hltat hluboké obsahy i plýtký bulvár... Jinými slovy, lze poptávku po informacích ukojit natolik, že tištěná média, která mají navíc nevýhodu v nižší aktuálnosti, našemu hypotetickému recipientovi nepřinášejí příliš velkou (přinášejí-li mu vůbec nějakou...) přidanou hodnotu.

U starších čtenářů může hrát důležitou roli lidový faktor "Co je psáno, to je dáno," zkrátka, tištěná média se u nich těší větší důvěře. Nemluvě o síle zvyku – papírové noviny se čtou pohodlněji než zprávy z displeje. Tento zvyk se však u mladších, pro něž internet může představovat druhý, virtuální domov, logicky stírá.

Tištěná média tedy stojí před úkolem, jak si podmanit i mladé generace. Jak? Někdy na úkor kvality média a informační hodnoty publikovaných materiálů poněkud cizopasnicky – například snahou o zatraktivnění novin, upřednostňováním vizuálních materiálů před textovými, klipovitostí zpravodajství, publikováním témat o instatních celebritách (viz dnešní univerzální tabloid Mladá fronta Dnes a přílohy o aktérech SuperStar, VyVolených atd.). I seriózní, velké listy zmenšují svůj formát, ostatně, dnešní doba obecně fandí miniaturizaci.

Naproti tomu, tištěná a elektronická média se mohou i doplňovat a kvalitativně tak vytvářet lepší informační celek. Materiál, který by se dříve kvůli své rozsáhlosti v novinách nemohl celý objevit, může teď být na internetu a naopak... Na internetu se mohou objevit některé základní informace, které tištěné médium následně rozšíří například v rozhovoru. Obě komunikační platformy si tak zároveň vytvářejí i vzájemnou propagaci.

Odhlédneme-li od tištěných médií, jedna poznámka na závěr: Ve zpravodajství televize Nova se v nedávné době začaly objevovat odkazy na doplňující materiály dostupné na internetu. Ač nad podobou příspěvků této komerční televize nejeden si zoufá, Česká televize toto s grácií (stejně jako dříve například využití infografiky, "rozpůlení" relace a další moderní trendy) ráda převzala. Právě zpravodajství TV Nova je podle mne poměrně dobrou ukázkou vlivu internetu na audiovizuální média.