1.3.07

Vliv internetu na sledovanost televize

Velikost vlivu internetu na sledovanost televize v České republice ovlivňuje především (už v předchozích úvahách zmiňovaná) skutečnost, že přístup na internet má u nás jen okolo 27% domácností. České televizní stanice, které můžete sledovat po internetu, žádnou konkurenci pro klasické televize nepřestavují. Prvním důvodem je, že v českém prostředí v podstatě ani není co sledovat, protože televizních stanic tohoto typu na internetu mnoho nenajdete (seznam nejen českých internetových televizí na http://wwitv.com/portal.htm ). Většina z nich je navíc pouze elektronickou podobou již existujících televizních stanic. Na internet se proto kvůli sledování televize připojí člověk pouze v případě, chce-li si vytáhnout z archivu nějaký starší materiál, který prošvihl v televizi, nebo chce-li se prostě jenom v průběhu dne podívat na zprávy a nemá přístup k televiznímu přijímači.

Protože starší část obyvatel buď nemá počítač, nebo neovládá internet a nechce tento stav měnit, nejčastějšími uživateli internetu je ta mladší část z nás. Od toho se také odvíjejí hlavní předměty zájmu. Kromě zpravodajství lidé na internetu vyhledávají nejčastěji zábavu. Zaměříme-li se tedy opět na prostředí internetových televizí, pokud uživatel ovládá světové jazyky, může sledovat nespočet zahraničních televizí nabízejících pořád dokola tytéž seriály, popřípadě různé talkshow a jiné "hodnotné" pořady. V tomto případě může mít internet z hlediska žánru všeobecně vliv hlavně na divácký výběr televizních pořadů. Největším trendem se na internetu v poslední době stala především amatérská videa všeho druhu. Z toho tedy lze usuzovat, že pokud chtějí televizní stanice zvyšovat svou sledovanost a naslouchat divákům, budou produkovat nové a nové reality show, více místa by mohly věnovat i hudbě.

Internet však nezobrazuje záliby všech diváků, proto se televizní stanice nenechají internetem příliš ovlivňovat. Alespoň ty české ne. A to z jednoho prostého důvodu: Televize je totiž fenomén, který se do srdcí českých občanů zapsal natrvalo. Nejenže se podle časů oblíbených pořadů zčásti řídí denní koloběh celé rodiny, ale televizor je věc téměř posvátná a dnes už jen těžko najdeme rodinu, která vlastní pouze jeden. Češi jsou národ konzervativců a televizi si prostě nenechají vzít. Nejspíš to bude také tím, že valná většina diváků má sledování televize spjato s povalováním se na pohovce, odpočinkem a konzumací čehokoliv. U počítače lze samozřejmě také odpočívat a konzumovat cokoliv, ale horizontální poloha je přece jenom příjemnější než poloha vertikální, které si všichni přes den užijeme dost.

3 comments:

ves said...
This comment has been removed by the author.
ves said...

Souhlasím, na českém mediálním trhu opravdu televizní vysílání přes internet nepředstavuje vážnější konkurenci pro terestricky, satelitně či digitálně přenášené televizní stanice. Zatím! A díky bohu za to! Před televizní obrazovkou se totiž válí mnohem lépe. Navíc nepotřebujeme pořad porůznu šmejdit po obrazovce kurzorem a klikat jak diví. Ona ani klávesnice relaxaci nikterak nepřidává.

Starého psa novým médiím nenaučíš. Souhlasím. Mladí kupředu. Neučme se tedy všemožné jazyky jen proto, abychom poté mohli sledovat zhovadilé seriály ze všech koutů světa. Od německých policistů, prohánějících se po dálnicích, přes latinskoamerická dramata na pokračování až po japonská manga, kde slečny s rozmazaným ohanbím a bujným poprsím rozsekávají nařachané chlapce s roztodivnými účesy na malé kundličky, jež padají do sičícího oleje.

Dnešní trend to říká jasně: seriály, seriály a seriály. V ČR se za posledních pár let natočilo pomalu více »českých cajdáků« než za celou historii ČT a ČST. Ačkoliv popularita amaterských videí (např. těch, jež se dají zhlednout na YOUTUBE) strmě stoupá, žánr Reality-Show se, dle mého úsudku, nedokázal přizpůsobit českým poměrům, a tak výrazněji zapustit kořeny. Vyvolení 1 a Big Brother možná na chvíli zaujali, ale to jen kvůli tomu, že představovali něco nového. No a jak dobře víme, tak vše nové je zprvu neokounané.

Místa pro hudbu není nikdy dost. Obávám se jen, jakému druhu hudby tento prostor bude vyčleněn. Jelikož komerční televize ze svého pojetí musí majitelům vykazovat zisky, bude i výběr hudby záviset na masovém vkusu společnosti. Myslím, že si každý může udělat vlastní úsudek, naladí-li si někdy populární hudební rádia, vysílající na českém éteru.

Televize - zde spíše ta bedínka než instituce - není jen fenoménem. Stala se něčím mnohem zásadnějším. Stala se přirozeností a součástí života většiny tohoto národa. Konstatuji to pouze jako fakt. Netvrdím tedy, že jde o a priori něco špatného či dobrého.

I přestože se český národ proklamuje za pokrokový, jistá míra »konzervace« v něm panuje. Nejvíce je patrná právě ve sledování televize. Důveryhodnost, jakou věřejnost této instituci projevuje, mě až zaráží. Ale není to nic překvapivého. Dříve lidé věřili nejrůznějším náboženským zprostředkovatelům a vykladačům. Tudíž bych si dovolil televizi přirovnat k novodobé formě náboženství.

Co říci závěrem? Přehodnotit! Vše. Konzumaci televizní pořadů především. Možnou závislost televizní produkce při vytváření postojů a nálad uvnitř společnosti. Využítí volného času (zde ho míním v jeho vulgárním pojetí, tj. jako přímku t, jako spojnici jednotlivých bodů). Vztah k sobě, k přátelům a blízkým, k lidem obecně.

P. S. Dobrou chuť, pokud právě obědváte...

ves said...

Po dvou měsících od napsání výše uvedeného komentáře v něm spatřuji řadu výrazných nedostatků, jichž jsem si zprvu nevšiml. Omlouvám se za veškeré překlepy, gramatické chyby a neobratné formulace, kterých jsem se v původním příspěvku dopustil. Doufám, že se mi nyní podařilo vše napravit touto korigovanou verzí.

Souhlasím, na českém mediálním trhu opravdu televizní vysílání přes internet nepředstavuje vážnější konkurenci pro terestricky, satelitně či digitálně přenášené televizní stanice. Zatím! A díky bohu za to! Před televizní obrazovkou se totiž válí mnohem lépe. Navíc nepotřebujeme pořad porůznu šmejdit po obrazovce kurzorem a klikat jak diví. Ona ani klávesnice relaxaci nikterak nepřidává.

Starého psa novým médiím nenaučíš. Pravda. Mladí kupředu! Neučme se však všemožné jazyky jen proto, abychom poté mohli sledovat zhovadilé seriály ze všech koutů světa. Od německých policistů, prohánějících se po dálnicích, přes latinskoamerická dramata na pokračování až po japonská manga, kde slečny s rozmazaným ohanbím a bujným poprsím rozsekávají nařachané chlapce s roztodivnými účesy na malé nudličky, jež padají do syčícího oleje.

Dnešní trend to říká jasně: seriály, seriály a pro jistotu ještě seriály. V ČR se za posledních pár let natočilo pomalu více »českých cajdáků« než za celou historii ČT a ČST. Ačkoliv popularita amatérských videí (např. těch, jež se dají zhlednout na YOUTUBE) strmě stoupá, žánr Reality-Show se, dle mého úsudku, nedokázal přizpůsobit českým poměrům, a tak výrazněji zapustit kořeny. Vyvolení 1 a Big Brother možná na chvíli zaujali, ale to jen kvůli tomu, že představovali něco nového. No a jak dobře víme, tak vše nové je zprvu neokoukané.

Místa pro hudbu není nikdy dost. Obávám se jen, jakému druhu hudby tento prostor bude vyčleněn. Jelikož komerční televize ze svého pojetí musí majitelům vykazovat zisky, bude i výběr hudby záviset na většinovém vkusu společnosti. Myslím, že si každý může udělat vlastní úsudek, naladí-li si někdy populární hudební rádia vysílající na českém éteru.

Televize – zde spíše ona bedínka než instituce – není jen fenoménem. Stala se něčím mnohem zásadnějším. Stala se přirozeností a součástí života většiny tohoto národa. Konstatuji to pouze jako fakt. Netvrdím tedy, že jde o a priori něco špatného či dobrého.

I přestože se český národ proklamuje za pokrokový, jistá míra »konzervace« v něm panuje. Nejvíce je patrná právě ve sledování televize. Důvěryhodnost, jakou veřejnost této instituci projevuje, mě až zaráží. Ale není to nic překvapivého. Dříve lidé věřili nejrůznějším náboženským zprostředkovatelům a vykladačům. Tudíž bych si dovolil televizi přirovnat k novodobé formě náboženství.

Co říci závěrem? Přehodnotit! Vše. Konzumaci televizní pořadů především. Možný vliv televizní produkce při vytváření postojů a nálad uvnitř společnosti. Využití volného času (zde ho míním v jeho vulgárním pojetí, tj. jako přímku t, jako spojnici bodů, které odpovídají jednotlivým okamžikům). Vztah k sobě, k přátelům a blízkým, k lidem obecně.

P. S. Dobrou chuť, pokud právě obědváte...