Internet je nudný

Na konci roku 2006 vyšel v češtině román Michala Hvoreckého s názvem Plyš. O Hvoreckém se ke mně už delší dobu šířily pochvalné zvěsti. Že prý je nejlepším slovenským spisovatelem současnosti. Že píše o problémech naší doby. O mladých lidech. Tak jsem si ho koupil a přečetl.

Proč o tom ale píšu sem: román Plyš je o internetovém závislákovi. Jeho příběh je popsán efektně, krátké věty, gradace atd. Tak proč je tak nudný? říkal jsem si při čtení. Nemohl jsem se jím prokousat, po přečtení dvou, tří stran jsem knížku vždycky zaklapl. Pak mi to došlo. Je nudný, protože je o internetu. Nebyl to tedy úplně jediný jeho problém, ale tahle myšlenka mi uvízla v hlavě. Je možné napsat dobrý román, dobrou povídku o internetu? O něčem, co není skutečné, hmatatelné, co se vlastně nestalo?

Kromě Plyše se mi pak vybavil ještě Mardošův Nanobook. Pak jsem si vzpomněl na divadelní představení Chat a Nickname (z prostředí chatu), které se mi opravdu líbily, ale to bylo zásluhou herců, hudby a hlavně autorů, kteří dokázali vizualizovat co si člověk představuje při chatování.

A co vy? Četli (nebo napsali) jste někdy román nebo povídku o internetu? Myslíte, že to nemusí být nuda?