Dnešním lidem standardní média nestačí. Hledají mnohé alternativní způsoby, jak se co nejlevněji pobavit. K tomu by měly do určité míry pomoci takové výdobytky moderní doby, jako je platforma soustředivší více či méně profesionální videa.Příkladem může být dnes tolik populární Youtube..
Vynalézavost uživatelů YouTube nezná hranic. Nedivme se proto, když se díky Youtube setkáváme s namixovanými záběry z filmů nebo jiných událostí hýbající současnou společností podbarvenými hudebními motivy všelijakých žánrů. Jistě, vypadá to krásně, ale zamyslíme- li se nad obsahem tohoto internetového serveru, často se může stát, že se lidé "tvořící" podobu Youtube dostanou do rozporu s autorskými právy.
Poplatky za copyrighty jsou mnohdy vysoké, a tak se lidé namísto složitých jednání o právech autorských bečasto pouští do úpravy videí bez oficiálních povolení.
Jakkoli je dnes server Youtube kontroverzní, přinesl lidem to, co hledají. Novou formu zábavy, v níž se můžou tvůrčím způsobem realizovat. Lidé zabývající se ochranou autorských práv si rvou vlasy, ale zákaz publikování na Youtube by mohl vést k efektu opačnému- uživatelé internetu by našli jiné způsoby úpravy videí na internetu než přes Youtube. A pak by se boj právníků s uživateli ve věcech autorskoprávních opakoval, a kdo ví, která strana by vyšla ze sporu jako vítěz. Nejspíš by oba tábory na konci vyjednávání čelila stejnému problému jako na začátku....
1 comment:
Z hlediska autorskoprávního je nutno rozlišovat dvě věci, a sice umístění díla (hudební nahrávky, filmu, knihy apod.) na internetový server a následnou manipulaci s ním (zhlédnutí díla, poslech, popř. stažení).
Pokud na internetový server umístím dílo, jehož nejsem autorem a které ještě nebylo zveřejněno, porušuji tím nejenom § 11 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“), podle něhož „autor má právo rozhodnout o zveřejnění svého díla“, přičemž „zveřejněním díla“ se rozumí (podle § 4 téhož právního předpisu) „první oprávněné veřejné přednesení, provedení, předvedení, vystavení, vydání či jiné zpřístupnění díla veřejnosti,“ ale i § 12 odst. 1 autorského zákona – „autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva,“ přičemž „právem dílo užít“ je (podle odst. 4) zejména „právo na rozmnožování díla, právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla a právo na sdělování díla veřejnosti.“ Právo rozhodnout o zveřejnění díla je osobnostním nepřevoditelným právem autora, kterého se jeho nositel nemůže vzdát a jehož smrtí zaniká. Právo dílo užít je majetkovým právem, které trvá po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Pro umístění díla již zveřejněného platí ustanovení § 12 autorského zákona. Veškerá tato zpřístupnění jsou tedy v rozporu s platným právem.
Na případy nakládání s umístěními díly lze vztáhnout § 30 autorského zákona (institut tzv. volných užití). Podle odst. 1 a 2 lze dílo užít „pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu“ neboli „do práva autorského nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla,“ a to s výjimkami stanovenými v odst. 3 (týká se počítačových programů, elektronických databází, architektonických děl a pořízení záznamu audiovizuálního díla). Takovéto manipulace tedy nelegální nejsou.
Problematické je nicméně to, že oblast práv duševního vlastnictví – i přes hojnou normotvornou činnost Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a Světové obchodní organizace (WTO) – ovládá princip teritoriality: působnost právních norem je tedy omezena pouze na území státu, který je vydal. Z toho plynoucí absence efektivních sankčních mechanismů tak nepřímo nahrává všem, kteří ignorují autorskoprávní ochranu a využívají ke svým nekalým praktikám největší „zbraně“ internetu, tj. disponibility v prostoru a čase.
Post a Comment