Pesimisté nedávají tradičním novinám velkou šanci na přežití. Pokud jim dávají nějakou slušnější vyhlídku, pak ji podmiňují změnou obsahu. Noviny odepisují z mnoha relevantních důvodů.
1. Noviny jsou pomalé: nemohou reagovat na běh událostí dostatečně rychle. Což je logické vzhledem k tomu, že většina událostí, které na světě probíhají, je od sebe teoreticky vzdálena na kliknutí myši. Fáze přípravy novin sice probíhá stejným způsobem (klik: agenturní servis, klik: odesílám editorovi, klik: editor posílá do tisku), ale nakonec je stejně někdo musí vytisknout a rozvézt hezky postaru. Což chvíli trvá…
2. Noviny nejsou dostatečně interaktivní. Na internetu určujete, v jakém pořadí si zprávy přečtete, pouštíte si videa, hlasujete v anketách nebo přidáváte komentáře pod články.
3. Noviny jsou drahé. Jeden výtisk stojí v průměru deset korun, to je padesát za týden a dvě stě za měsíc. Dvě stovky, to jsou přibližně dva měsíce internetu. Internetu, kde kromě čtení a poslouchání zpráv můžu psát e-maily, chatovat, platit účty, objednávat pojištění, kupovat dovolenou, vybírat mobil, stahovat filmy a muziku…
I optimisté však přicházejí s mnoha nepopiratelnými argumenty. Například zakladatel Seznamu Ivo Lukačevič představuje na svém blogu tři důvody, proč se podle něj noviny nemusejí bát o svou budoucnost.
1. Text na obrazovce unavuje oči rychleji než na papíře. Lidé si často články stejně tisknou, aby si je vůbec mohli všechny přečíst.
2. V novinách se dozvíte i tom, co vás nezajímá. Máte tak všeobecnější přehled o dění kolem sebe. (Pro někoho to může být omezující, lze v tom však spatřovat i výhodu.)
3. Noviny jsou přenosné a nedojde jim baterka v tu nejméně vhodnou chvíli. Můžete je číst úplně všude. (Dokážete si představit Ala Bundu, jak jde na záchod s notebookem?)
Které z těchto faktorů nakonec převáží ty druhé, není jednoduché předvídat. Pokud se příliš přikloníte na jednu stranu a pustíte se do odvážných předpovědí, můžete dopadnout jako Michael Crichton. Přesto se domnívám, že úplný zánik klasické podoby novin není otázkou deseti let, ale podstatně vzdálenější budoucnosti. Současná praxe totiž ukazuje, že v mnoha směrech máme tendenci technický pokrok přeceňovat.
3 comments:
Troufám si říct, že na tuhle otázku nezná odpověď ani nejvyhlášenější kartářka světa:). Tady jsou prognózy „odborníků na slovo vzatých“.
Ondřej Neff (Neviditelný pes) na otázku, jestli internetová žurnalistika v budoucnosti vytlačí tu „neinternetovou“, odpověděl slovy: „Nepředpokládám. Není k tomu důvod. S technickým pokrokem bude internet splývat s televizí a dost možná i s tiskem. Podstata spočívá v interaktivitě, a tu dokáže využívat jen určitý segment populace. Většinový konzument je pasivní a interakce ho obtěžuje. Proto se domnívám, že internet zůstane v jistém smyslu doménou elity.“
Tomáš Holčík (Živě.cz) na stejnou otázku reagoval podobně: „Nejde o vzájemné přetlačování, ale o vzájemnou koexistenci. Jsou oblasti, kde aktivitu převzala už dávno internetová žurnalistika (rychlé zpravodajství), stejně tak jsou oblasti, kde papír bude pořád papírem (bohatě ilustrované materiály, delší analýzy).“
Daniel Dočekal (nový šéfredaktor serveru iHNed.cz) a jeho (poněkud úzkoprsý) názor: „Vytlačit? Těžko. Papír se prostě nedá tak snadno nahradit. Číst si na záchodě iPaq je sice fajn, ale papír má vždy něco do sebe.“
Názory všech dotazovaných si můžete přečíst na: http://www.1pcrevue.cz/ak0423.htm
Pro zajímavost připojuji odkaz na NetMonitor: http://netmonitor.cz/outputs/2007_01_NetMonitor_offline_report.pdf
Každý ať si na budoucnost novin udělá svůj vlastní názor (třeba porovnáním internetové populace s „novinovou“).
Koukám, že druhý odkaz se mi cestou někde poztrácel:). Tady je oprava: http://netmonitor.cz/outputs/2007_01_NetMonitor_offline_report.pdf
Oprava odkazu na NetMonitor: Zde je odkaz ve formatu
PDF a tady v XLS (Microsoft Excel).
Post a Comment