Bussines 2.0?

Fenomén Web 2.0 je právě to, co v současnosti hýbe světem. U každého jinak, někomu žaludkem a u druhého to může být zajímavá cesta, jak přijít k penězům. Na jedné straně může každý publikovat své názory jak na běžícím pásu, na druhé proč zůstat jen u toho, že? Pokud se jedná jen o svobodné vyjádření názorů, fajn, proč ne, média jsou dostatečně flexibilní a dokážou se jistě časem vypořádat i s novým jevem občanské žurnalistiky.

Ale pokud se jedná o peníze, jde jakékoli experimentování a koketování se systémem stranou a nastává boj. O čem hovořím? O raketově rostoucím fenoménu občanské fotožurnalistiky a vůbec byznysu s fotografiemi. Pravděpodobně řada lidí má jakési povědomí o existenci fotobanek. Aby ne, má ji takřka každé médium a pokud ne, kupuje si obrázky od větších a lépe vybavených bratrů či profesionálních fotobanek. Problém bývá v tom, že fotky nejsou levná záležitost. Licence do časopisu, ale i na web či na jakékoli jiné využití přijde často na pěkných pár tisíc. To aby se prodej fotobance vyplatil a ona si mohla dovolit vysoké mzdy pro profesionální fotografy.

Krátce po roce 2000 se však na poli s fotografiemi objevují nováčci, mikrofotobanky. Plně využívají rozhraní webu 2.0. Jejich heslem je: "Máte v šuplíku pěkné fotky? Nechte je vydělávat!!" A na to slyší řada amatérských fotografů.
Mezi nejvýznamnější mikrofotobanky patří společnosti Shutterstock, Fotolia, Istock či Dreamstime. Jejich výhodou oproti klasickýcm fotobankám je cena. Každá tato společnost má deseti až statisíce přispivatelů, k jejímu provozu stačí pár serverů a kvalitní internetové stránky. Zákazník si koupí snímek, má-li předplatné, již od 25 centů! To je až desetitisícina ceny exkluzivní fotografie od normální fotobanky. Jelikož mezi amatéry jsou skutečně fotografové, kteří se vyrovnají profesionálům, a to i technikou, nemusí se zákazníci bát o kvalitu... Jen umět hledat mezi tunami fotek různé jakosti, to co potřebují. Fotograf od mikrofotobanky obdrží v průměru 30 centů za stažení, zdá se to málo, ale jelikož se vzhledem k licencím (RF - Royalty-Free) může dočkat neomezeného počtu stažení, tak ho to ani nemusí bolet. Existují i fotografové s tisíci prodanými snímky DENNĚ, takže to už, podnikají-li na více mikrofotobankách, znamená velmi slušné živobytí.

Mikrofotobanky jsou novým jevem, ale začínají pomalu dělat konkurenci i takovým fotogigantům, jako je firma takřka s miliardovým ročním ziskem Getty images či 250 milionovým ziskem Corbis.
Profesionální fotobanky považují přístup svých nových konkurentů za degradaci fotografie. Cenami nemohou konkurovat, sice je kvalitou předčí, ale řeč peněz je pro zákazníka, často designéra či grafického redaktora v internetových a tištěných periodicích, důležitým faktorem. Fotobaky se brání, že s fotografy, již publikují své snímky na mikrofotobankách,často neuzavírají smlouvy. Avšak, nezačnou takto brzy ztrácet dech??