Zničte Hedvíčka, zničíte blog!

Aneb kam sahá svoboda blogů

V souladu s Cimrmanem, který považoval četbu tehdejšího bulvárního tisku za ztrátu času, i já v nové době považuji blogy za podobnou ztrátu. Myšlenky na nich zveřejněné bývají nekoncepční a nesystematické, a tak většinou zůstávají „jen“ zajímavé. Nikomu ale nechci brát jeho přístup. Je mi jasné, že i já za ten svůj budu napadán.
Problém blogů tkví v nepřeberném množství zdrojů a informací, které nabízejí. V době informační přesycenosti dostáváme prostřednictvím tzv. nových médií další a další informace, které se na nás hrnou a my musíme vybírat a selektovat. Tato selekce stojí nejen naše úsilí, ale také čas. Pokud to ale člověku nevadí, tak vidle do ruky a může se v té záplavě s chutí přehrabovat!
Samozřejmě – různorodost a možnost publikovat pro kohokoli a cokoli je jednou z největších výhod blogů. Alespoň to říkají jejich zastánci. I pro mě je ona svoboda důležitá, ale zároveň zrádná. Může-li kdokoli psát cokoli, nemusí jít o pravdivé údaje, člověk se může strefovat do čehokoli a kohokoli bez sebemenší argumentace a znalosti faktů. Zbraň proti takovému přístupu je jednoduchá – nečíst takové příspěvky. A když nebudou čtenáři, nebude mít nejspíš zájem ani autor.
Skutečnost ale ukazuje něco zcela jiného. Čtenost příspěvků pana Hedvíčka na blogu Respektu byla rekordní a bylo jedno, že se tematicky nehodily na tento blog a byly zcela evidentně vylhané. Co s tím? Chcete-li udržet serióznost blogu, musíte takovému člověku zakázat přístup a možnost publikování. To je ale právě věc, která útočí proti původní podstatě blogu – každý může publikovat cokoli. Co tedy vznikne z takového blogu? A dá se toto ještě označit jako blog?
V tom tkví zkrátka úskalí blogu a jeho volnosti. Je-li smyslem blogu svoboda, pak nemá cenu někomu něco zakazovat. Není-li tomu tak, nejedná se o blog, ale o klasickou publikační činnost. Ne na klasickém papíře, ale v rámci nových médií. Necháte-li naopak vše běžet, budete se přebírat přehršlí příspěvků, které nedávají smysl a nic vám nepřinášejí. A ztráta vašeho času se ještě navýší.
Je to začarovaný kruh, který od četby blogu odrazuje i mě. Čtenář má zkrátka jen dvě možnosti – buď všechna úskalí dobrovolně podstoupí, anebo ať blogy nečte. „Zničení“ Hedvíčka ale ničí blog.