Buzeranti, cigoši a proradný mrchy

Na internetu se dnes můžete vyjádřit téměř ke všemu - od článku na zpravodajských serverech, přes aktivity radnic a úřadů, až po specializované diskuse k jízdním řádům vlaků. O seznamu diskusních serverů zde. Ale asi všichni víme, jakou úroveň si drží většina českých internetových diskusí zvláště na zpravodajských serverech. Novinky.cz téměř pravidelně ruší diskuse, kdykoli publikují článek o Romech, domácím násilí či homosexuálech a lesbách a kupodivu také o smrti – matky Václava Klause, generála Františka Peřiny, ale také dívky, kterou uvláčela klisna. Britské listy fórum zrušily úplně, „protože na nich docházelo především k projevům nacismu a xenofobie, nevybíravým anonymním útokům na autory i na čtenáře. Skutečná diskuse o obsahu nemohla probíhat a neprobíhala. Nemůžeme také nést právní odpovědnost za veškerý vydaný obsah, tedy i za útoky anonymů na fórech, jak ukládá tiskový zákon vydavateli. Nemáme finanční prostředky na moderování internetové diskuse, aby byla "k něčemu" - tak, jako to dělá např. BBC. A i kdybychom je měli, věděli bychom o tisíci jiných věcech, na které je použít... Zajímavé reakce čtenářů zveřejňujeme v čísle… Ale to je rozhodnutí redakce, nikoliv automatické právo každého, kdo má klávesnici.“

Idnes.cz nebo Aktuálně.cz jsou zřejmě tolerantnější, diskuse blokují výjimečněji. Pak se pod článkem o domácím násilí na Aktuálně.cz můžete dočíst od člověka s přezdívkou velhol: „Škoda rány, která padle vedle! Řezat hlava nehlava, ženský si nic jinýho nezaslouží...Jako u nás, přijdu domu z práce, profackuju starou, pak ji zmlátim za hnusný žrádlo, večer mi at chce nebo ne podrží a jdu spokojenej spát.“ Projev svobody slova nebo nezvládnutí editování diskuse?

Považuji se za zastánkyni svobody slova, ale zrušení internetových diskusí v současné podobě na zpravodajských serverech za projev proti svobodě slova nepokládám z jednoho prostého, ale zásadního důvodu, a to z důvodu anonymity. Málokdo své názory hlásá pod svým skutečným jménem a pokud by nebyl skryt v odvahu dodávající anonymitě, drtivá většina příspěvků k diskusi by vypadala jinak nebo nevznikla. Až dokáží provozovatelé diskusí ošetřit, aby přispívající lidé byli identifikovatelní, pak ať si na svoji zodpovědnost píše každý, co chce. Zrušení internetových fór se ale čtenářům a čtenářkám samozřejmě nelíbí a zpravodajské portály si to u nich zřejmě nechtějí rozházet.

Mediální servery mají sice možnost „debaty“ regulovat mazáním vulgárních či nesouvisejících příspěvků nebo jejím pozastavením, v praxi je to pro ně ale příliš drahé a náročné. Zřejmě by se muselo zřídit místo speciálního editora, který by všechny diskuse pročítal. Pro představu, k článku o blížících se bouřkách do Česka na serveru Novinky.cz se během pěti hodin objevilo 3983 příspěvků. Tímto příkladem bych také ráda popřela tezi, že čím více rozrostlá diskuse, tím závažnější téma.

Někteří novináři na diskusích oceňují zpětnou vazbu a doplnění informací, ideálně by pak šlo o pokračování článku. Jiní je také dokonce využívají jako podklady k článku, berou je za veřejné mínění, někdy příspěvek použijí jako hlas z lidu. Přiznám se, že občas při přípravě nějakého článku čtu diskuse proto, abych se naštvala, nakopla a věděla, proti čemu mám argumentovat.

Kdyby byly internetové diskuse odrazem toho, jaký český národ opravdu je, povětšinou bychom vypadali jako rasističtí šovinističtí hlupáci a hlupačky. Spíše než odrazem veřejného mínění jsou ale vylívajícím se místem specifické skupiny osob. Většina lidí prohlašuje, že diskuse nečte nebo je dokonce odrazují. Jediný argument, který zastává jejich existenci, je psychologický. Frustrovaní jedinci mají prostor k relativně neškodnému vyventilování a nejsou tak nebezpeční pro společnost. Myslím, že návštěva psychologa nebo psycholožky by byla vhodnější.