Co mě jen tak napadlo při výrobě bakalářky

Ačkoli pro mě bylo velice zajímavé se s fenoménem blogů trošku blíže seznámit, víc je k životu nepotřebuji. Přikládá se jim přehnaná důležitost. Znervózňují mě. Každá „druhá“ rubrika na zpravodajských i nezpravodajských serverech je „blog“. Nerozeznávám, kdo je kdo – čtu výtvor totálního amatéra, který se nemá kde jinde realizovat, nebo snad některé z celebrit, nebo...? Tak to prostě číst nechci!
Ráda zůstanu pozadu a budu se i nadále držet svých oblíbených, profesionálních novinářů. A budu si stát za tím, že pojem profesionální novinář skutečně existuje. Že je to někdo, kdo přemýšlí o tom, co dělá a proč to dělá, že je pro něj žurnalistika a mediální svět něčím úžasným, že rád a často a tím pádem snad i dobře píše a tak dále.
Pan inženýr Čermák minulý týden mimo jiné napsal: „...Šéfredaktoři dnes sledují blogy stále pečlivěji. Najít na nich nový talent je jednodušší než mezi absolventy vysoké školy...“ A pokračoval: „...Třeba už ale amatéři čekají za branami. A až přijdou, budeme je my profesionálové nenávidět.“ Tak proč ti amatéři prostě nejdou, nezapracují na sobě a nestanou se skutečnými profesionály, kteří vědí, „vo co go“? Vždycky tu byly, jsou a budou desítky amatérů, kteří čekají za branami, chtějí se stát novináři, připadá jim to snadné a cool a chtějí vidět své jméno v novinách. Kdyby byli opravdovými talenty, tak přece nebudou publikovat pouze na blogu...
Mám dojem, že blogy žurnalistický svět strašně rozmělňují. Předstírají, že je zajímavé něco, co vůbec zajímavé není. Blogger není novinář a blogy opravdu jsou jen osobní deníčky – jako trošku delší chat. Tam taky může napsat kdokoli cokoli a nikdo neočekává, že to bude kvalitní. Trend je trend, blog je módní záležitost a interaktivita je skvělá, jenom by se to nemělo přehánět. Protože blog je blog.